kočky a děti
Kočka je vhodným domácím mazlíčkem i pro děti za předpokladu, že vědí, jak se o ni starat a jak se k ní chovat. To děti většinou pochopí až ve školním věku, tedy mezi 6. až 8. rokem života, předtím je třeba se mít na pozoru a ty dva raději nenechávat samotné bez dozoru.
Jinak je ale kočka díky své hravosti, kterou si udržuje až do vysokého věku, ideálním domácím zvířetem pro děti.
Platí některá pravidla, která je dobré dodržovat, a tím se vyhnout zbytečným škrábancům, a vězte, že kočka umí i kousnout!
Rozhodně dítě poučte o řeči kočičího těla, o tom, co nám chce říct ušima, ocasem, kdy chce mít klid a kdy se chce mazlit. Není to zvíře na neustálé zvedání a chování, vynucený fyzický kontakt nemá ráda. A bránit se umí velmi účinně. A takový nečekaný a hlavně zbytečný škrábanec může být občas i nebezpečný a hlavně může v dítěti vypěstovat odpor ke kočkám a strach.
Kočku hladíme jemně, krátce a jen, když sama chce. Nejbezpečnější je hlazení hrudníku, uší, krku a hřbetu. Pozor na hlazení na břiše, některé kočky ho snášejí bez problémů, ale pořád funguje starý instinkt, že na zádech leží poražený, a tak kočka může náhle jakoby bez varování zaútočit všemi čtyřmi tlapkami s naostřenými drápky. Prostě najednou dostane strach … a v poloze na zádech má své pichlavé zbraně neustále ve střehu.
Ostatně kočky učí děti jedné velmi dobré vlastnosti – toleranci. Kočka prostě není na hraní, a co nechce, nenechá si líbit. Její choutky a chování musíme prostě tolerovat.
V ideálním případě je vhodné si kočku pořídit, až když máte všechny děti. Vyhneme se tím náročné etapě, kdy sžíváme kočku a miminko v jedné domácnosti. Co si budeme povídat, fungovat může žárlivost, ale i fakt, že lidské mládě je pro kočičí uši příliš hlučné. Ne vždy je život ideální, takže se pranic nebojte, že kočka zalehne dítě, udusí ho svými chlupy či vaše dítě zabije vzduch, který kočka vydýchává. Při pátrání po kočičích pověrách lze narazit na ledacos. Miminko v kočičí domácnosti není problém při dodržení několika pravidel.
Jednoduše ji v té době nezanedbávejte, tím zabráníte žárlivosti a před ukřičeným človíčkem se kočka umí ukrýt sama. Postupem času k sobě cestu najdou. Nejprve chráníme spíš miminko před kočkou, ale jak se dítě stává samostatnější, pak už chráníme jak batole, tak i kůži kočky.
Některé kočky vykazují vůči dětem vyšší práh tolerance a za co by dospělému vysekly jednu krvavou ažuru do ruky, to s výrazem trpitelky dítěti umožní. Nelze na to spoléhat, a tak opět zopakuji již řečené pravidlo: Nikdy nenechávejte kočku a dítě o samotě bez dozoru! I když se kočka umí o sebe postarat velmi dobře sama, a přesáhne-li dětská hra její meze, prostě se sebere a odejde na nějaké klidné místo.
Fyzický kontakt kočka miluje, přesto vám mnoho chovatelů potvrdí, že není dobré kočku často „tahat“ do náručí. Ztráta pevné půdy pod nohama ji znejišťuje, zvláště pokud vás ještě dobře nezná. A některé kočky jsou nechovací celý život, což ovšem neznamená, že se nepřijdou pomazlit vždy, když samy chtějí. Raději počítejte s tím, že tyto chvilky často nastávají, pokud zrovna luštíte křížovky, čtete knížku či ve dvě hodiny ráno ve vaší posteli.
Pokud máte doma batole, dejte pozor na kočičí hračky, různé rolničky či malé části se z nich mohou snadno uvolnit a zvídavé dítě ohrozit.